AUTOMOBILISMUS

Jiří Chmelař (7.a)

Praga M  (1912)

Praga M (1912)

Už od počátků lidstva si lidé chtěli zjednodušit pohyb, zejména přesun z místa na místo. Nejprve k tomuto účelu využívali zvířata (koně, voly, aj.) nebo jiné lidi. S postupem doby se ale snažili vyloučit nespolehlivou sílu a nahradit ji něčím jiným - levnějším.

První samohyb bez pomoci lidské ruky nebo zvířata byl Stevinův plachetní vůz sestrojený v roce 1600 v Anglii. O 49 let později byl představen vůz na hodinové pero. Ten nic nevyřešil, protože nezvládal sebemenší převýšení. Změnu v přepravě přinesl až vynález parního stroje. Od této doby se začaly objevovat, jak houby po dešti, různé samohyby, které budily v obecné veřejnosti hrůzu a strach. První parní vůz předvedl v Paříži Nicolas Joseph Cugnot roku 1769. Měl s ním obrovský úspěch hlavně u armády, když při předvádění projel vozem bez poškození jedním z domů okolo náměstí. Od páry byla krátká cesta k jiným palivům. Prvním z nich byl plyn a vynález spalovacího motoru, který jej zužitkoval. Tento vynález se podařil majoru Isaacu de Rivazovi (patentováno 30. 1. 1908 ve Francii). Tento motor byl velmi nespolehlivý. Ke zlepšení situace přispěl roku 1860 Etienne Lenoir, který se zaobíral také jinými tekutými palivy - lihem, čpavkem, petrolejem. Sám předpověděl cennost benzínu, který se bral do té doby za bezcenný odpad při zpracování ropy. U nás byl první parní vůz předváděn 15. 9. 1815 Josefem Božkem.

Poprvé se tedy parní vůz představil na pařížské výstavě roku 1878. Bolléův vůz nesklidil příliš obdivu, protože byl zastrčen mezi lokomotivami. Nakonec jej od něj koupil Benjamin Peugot.

Automobily by se nedostaly tam, kde jsou dnes, kdyby někdo nevymyslel pneumatiky. Elizabeth Pugle-Parkerová začala vyrábět se svým mužem pomůcky pro samohyby, poté co jí celý majetek odnesla velká voda. Nakonec její firma málem zkrachovala díky nezodpovědnému advokátu. Naštěstí ji zachránili bratranci, kteří ji přejmenovali na Michelin a Cie roku 1887.

Duše přišla na svět taky náhodou. V Belfastu žil chirurg John Boyd Dunlop, který upřímně nesnášel hudrování své manželky proti svému synu, který jezdil se svou těžkou tříkolkou po trávníku. Rozstříhal proto gumovou zástěru, slepil její části dohromady a stříkačkou ji naplnil vzduchem. Nakonec ji nalepil na synkovu tříkolku. Ten se kvůli ní popral a tatínka napadlo, že by si mohl vynález patentovat. Stalo se tak 23. 6. 1888. Od něj duši koupily Michelinové a propagovali ji na cyklistických závodech.

První čtyřdobí motor sestrojil roku 1878 August Otta. Sám chtěl sestrojit dvoudobí, a tak svůj vynález moc nemiloval.

Jednou z nejdůležitějších osobností pro automobilismus byl Karl Benz (1844-1929). Ten sestrojil za velkého přispění svojí ženy - Cecilie-Berty na Silvestra 1879 první dvoutaktní motor. První jízdu s novým tricyklem - 1885 udělala jeho žena, která mu se strojem odjela za babičkou.

Mezi jiné zakladatele automobilismu se počítá Gottlieb Daimler (1843 - 1900). Ten sestrojil 1885 rychloběžný spalovací motor a roku 1889 postavil vozidlo se čtyřstupňovou převodovkou. Každá země má svého zakladatele automobilismu. Pro Francouze je to Edouard Delamare - Deboutteville s vozem z roku 1883. Pro Rakušáky založil automobilismus Siegfried Marcus (1831 - 1898). Ten procoval na svých vynálezech u nás - v Adamovských strojírnách.

Zde vyrobil samohyb roku 1875 (??? - štítek z datem výroby dostal až roku 1900). V jeho šlépějích u nás začíná výroba motoru roku 1887 v Adamovských strojírnách (1/2 - 100 koňské síly).

Bohužel k automobilismu patří také různé nezdary a nehody. Ty první byly způsobeny většinou údivem nad novým a překvapujícím dopravním prostředkem. První zaznamenaná nehoda se stala v Londýně 17. srpna 1896. Mladá žena vstoupila do vozovky, aniž by si všimla upozornění, že zde jezdí povozy bez koní. Na přijíždějící automobily se dívala jak na tvory z jiného světa. Proti nim - na svou obranu zvedla pouze svůj žlutý slunečník. Automobil tak samozřejmě nezastavila a ten ji usmrtil. Díky této tragedii byl v Anglii zaveden tzv. praporkový zákon. V důsledku nevole proti automobilům byly zakládány spolky s proti automobilovým zaměřením - 1902 - Liga proti nadměrné rychlosti automobilů v Paříži.

NW - Neuer Vierer  (1901)

NW - Neuer Vierer (1901)

Po vzniku automobilismu bylo třeba ujednotit normy pro jízdu. Byly stanoveny nejvyšší rychlosti ve městech 45 km/h, ve vesnicích 15 km/h a okolo školní mládeže jen 6 km/h. Byla povinnost troubit před nepřehlednou zatáčkou, křižovatkou, při předjíždění a při přecházení lidí.

Současně s klasickými benzínovými motory se objevil nápad zkonstruování automobilu poháněným elektrickou energií. První nápad na její použití dostal už v roce 1834 ruský fyzik M. H. Jacobi. Vozy a akumulátorovým pohonem patřily ve své době k nejrychlejším. O překonání sto kilometrové hranice (přesně 105,882 km/h) se postaral se svým hliníkovým vozem na akumulační pohon Camille. I u nás jsme nezůstaly pozadu. František Křižík sám zkonstruoval několik vozů s kombinovaným (benzín a elektrika) motorem.

Jakýkoliv člověk, který chtěl začít prodávat automobily se musel zúčastnit a vyhrát nějaký závod. Hned po vynálezu auta proto vznikly různé závody, které měly propagační účel pro jejich výrobce.

U nás je prvovýroba spojována se dvěma velkými firmami. Tou první byla Kopřivnická vozovka, která je dnes známa jako Tatra. Založil ji baron Liebing, který zděděné bohatství výhodně investoval do výroby automobilů na základě Benzova dvoutaktního motoru. Mezi největší počin jeho automobilky patří vůz Präsident. Vyráběl se od roku 1897. Jako inspirace sloužil kočár pro čtyři osoby Mylord doplněný nárazníky a cyklistickými řídítky místo volantu. Liebing podnikl se svým vozem cestu do Vídně a všude jej vítaly zástupy obdivovatelů. Nedal se však uspat svým úspěchem a stále se věnoval výrobě nových vozů. Brzy vyrobil první nákladní automobil na našem území. Mezi jiné nejvýznamnější značky patřil Klement a Laurint, kteří se specializovaly na výrobu motocyklů.

Mezi světové nejúspěšnější automobilové magnáty patřil dozajista i Henry Ford. Ten začínal se svou výrobou dvakrát. Až na podruhé pochopil, že nejdřív musí vyhrát nějaký závod, aby mohl prodávat. Svým vozem se přiblížil rychlosti 150 km/h. V roce 1908 začal s výrobou svého nejslavnějšího modelu T, které se s láskou říkalo Plechová Lízinka. Za osm let už sjíždělo auto z "pásu" za 28 vteřin.

Na úsvitu automobilismu vzniklo mnoho značek, které se dodnes nezachovaly nebo zachovaly, ale téměř nikdo neví, co jejich názvy znamenají. Například slavná značka motocyklů Jawa vychází z jmen jejích zakladatelů - Janeček a Wanderer.

Prameny:

Atlas našich automobilů: Adolf Kuba

Zpět na obsah


Lukáš Rejl 2001©